V tomto článku se budeme zabývat hlavními rozdíly, s nimiž se živnostník při zpracování českého daňového přiznání a německého daňového přiznání může setkat.

Typ daňového přiznání

Pokud fyzická osoba pracuje v České republice a za daný rok nemá příjem jen z živnosti, podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podává ho každý daňový poplatník, který měl v daném kalendářním roce příjmy:

  1. ze závislé činnosti,
  2. z podnikání (živnosti),
  3. ze samostatné výdělečné činnosti,
  4. z nájmu,
  5. z použití díla a uměleckého výkonu,
  6. z kapitálového majetku,
  7. ostatní příjmy.

 

V Německu je to poněkud jinak. Nejdříve si vysvětlíme, jak je to s povinností českých OSVČ podat německé daňové přiznání.

 

Živnostník musí podat německé daňové přiznání k dani z příjmů ze živnosti, pokud:

  1. byl členem, resp. pracoval pro společnost ARGE, což je zkratka pro ARbeitsGEmeinschaft (např. ARGE SBM Nexus, ARGE LetusWork), nebo
  2. mu v Německu vznikla stálá provozovna.

 

Zde jsou některé příklady:

Situace A

Pan Hrášek pracoval v Německu v roce 2018 nejdříve jako zaměstnanec na německou pracovní smlouvu, od 01. 01. 2018 do 30. 06. 2018. Pak si otevřel v České republice živnost a jako živnostník pracoval v Německu od 01. 07. 2018 do 31. 12. 2018 na stavbě v Mnichově. Od 01. 01. 2019 začal pan Hrášek pracovat na stavbě v České republice.

V tomto případě panu Hráškovi

  • nevznikla v Německu stálá provozovna a může si tedy zažádat o vrácení daní z Německa ze zaměstnání za rok 2018 a
  • v České republice musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

 

Situace B

Také pan Mrkvička pracoval v Německu od 01. 01. 2018 do 30. 06. 2018 nejdříve jako zaměstnanec na německou pracovní smlouvu a potom od 01. 07. 2018 jako česká OSVČ na stavbě v Hamburku. V Hamburku na stejné stavbě pokračoval i v roce 2019, a to nepřetržitě do 01. 08. 2019. Na základě této skutečnosti se jeho situace v Německu liší od situace pana Hráška z prvního příkladu. Jelikož období od 01. 07. 2018 do 01. 08. 2019 představuje 13 odpracovaných měsíců v Německu na jednom místě, vznikla panu Mrkvičkovi v Německu stálá provozovna, a proto:

  • musí z této stálé provozovny – ze stavby v Hamburku – podat za oba dva roky, 2018 a 2019, německé daňové přiznání ze živnosti a
  • v České republice musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přičemž v něm příjem z této provozovny neuvede.

 

Komentář k příkladu:

V tomto případě vůbec není podstatné, že pan Mrkvička měl živnost otevřenou v České republice a platil tam i odvody. Polehčující okolností není ani skutečnost, že v daném kalendářním roce pracoval v Německu i jako zaměstnanec. 

 

Situace C

Pan Kapusta začal podnikat jako český živnostník v Německu na stavbě v Mnichově v prosinci 2018 a v této činnosti pokračoval dalších 12 měsíců v roce 2019. Panu Kapustovi vznikla v Německu stálá provozovna, a proto musí v Německu podat daňové přiznání ze živnosti za rok 2018 i za rok 2019.

 

Situace D

Povinnost podat daňové přiznání ze živnosti v Německu za rok 2018 má také pan Cibule, který uzavřel se společností ARGE smlouvu, v níž je uvedený jako člen (společník), byť mu v roce 2018 ARGE uhradila pouze 1 fakturu. Z této částky musí pan Cibule zaplatit v Německu daň z příjmu.

Náš tip

Přečtěte si také příspěvek na našem blogu, v němž odpovídáme na nejčastější dotazy českých živnostníků pracujících na stavbách v Německu.

Uplatnění výdajů v daňovém přiznání

Při uplatňování výdajů snižujících živnostníkovi jeho dosažený příjem má OSVČ v českém daňovém přiznání možnost si vybrat, zda bude uplatňovat výdaje ve skutečné výši (na základě reálných dokladů jako stvrzenek, faktur apod.), nebo paušálně (procentem z příjmů).

Taková možnost v německém daňovém přiznání neexistuje. Podle německých zákonů je vyžadováno uplatnění reálných výdajů, které živnostník při výkonu své činnosti měl a které zaplatil, ať v hotovosti, nebo bezhotovostně.

Velmi důležité Pokud tedy víte, že vám vznikne povinnost podat za daný rok daňové přiznání v Německu, uschovejte si veškeré faktury a stvrzenky, např. za nákup nářadí apod., abyste je mohli použít pro německé daňové přiznání.

 

Sazba daně

Procentuální výše daňové sazby při výpočtu daňové povinnosti je v Německu diametrálně odlišná od sazby daně v České republice. Zatímco fyzická osoba v České republice platí 15 % (a právnická osoba 19 %) daň z příjmu, v Německu procento daňové sazby stoupá s každým vydělaným eurem.

Ať už jste si tedy v České republice vydělali 30 nebo 50 000 Kč, budou tyto příjmy zdaněné stále stejnou sazbou, a to 15 %. Pokud však je příjem vyšší, je třeba odvést ještě tzv. solidární daň ve výši 7 %. Limit pro platbu solidární daně je čtyřicetiosminásobek stanovené průměrné mzdy. Daň se odvádí z rozdílu mezi výdělkem a limitem.

Daň z příjmu fyzických osob v Německu je rozdělena do více tříd a ty závisí zejména na výši uvedeném příjmu. Je však potřeba si uvědomit, že daňová třída v Německu se odvíjí nejen od dosaženého příjmu, ale záleží i na dalších faktorech. Posuzuje se rovněž počet dětí nebo rodinný stav daňového poplatníka. Z tohoto důvodu je výpočet daňové sazby velmi individuální a současně i složitý.

Jen pro představu uvádíme v následující tabulce příjmy a k nim příslušející daňové sazby v Německu:

Příjem za rok Sazba daně
Nižší než 8 004,- € 0 %
8 005,- € – 13 469,- € 14 % – 24 %
13 470,- € – 52 881,- € 24 % – 42 %
52 881,- € – 250 730,- € 42 %
Vyšší než 250 730,- € 45 %

 

Stravné

Velmi odlišný je také výpočet stravného (diet). Zatímco v České republice má živnostník nárok na 45,- € na den (24 hod.), v Německu je to jen max. 24,- €. V Německu se při výpočtu zohledňují i dny příjezdu a odjezdu do/z Německa. Pokud se v den příjezdu či odjezdu do/z Německa nezdržujete v této zemi déle než 8 hodin, máte nárok na diety pouze ve výši 12,- €. Další rozdíl mezi českým a německým daňovým přiznáním je v tom, že zatímco v České republice si můžete stravné uplatnit na celý rok v plné výši, v Německu máte nárok v rámci 1 stavby (provozovny) maximálně na 90 dní.

 

Uplatnění nezdanitelné části základu daně na manželku/manžela v daňovém přiznaní

V České republice si může daňový poplatník v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na vyživovanou manželku/manžela ve výši 24 840 Kč, naproti tomu v Německu je zase možné osvobození od daňové povinnosti manželčina/manželova příjmu až do výše 9 000 € (rok 2018).

 

Velmi důležité Nabízíme Vám celé spektrum služeb užitečných pro OSVČ a s. r. o. v Německu. Zařídíme pro vás Steuernummer, vyřídíme Freistellung nebo zápis do Handwerkskammer. Neváhejte se na nás obrátit.

Služby pro OSVČ a s. r. o. v Německu

Zdroje: financnasprava.sksocialnapoistovna.skbzst.sdepodnikam.sk

Zdroj obrázku: Kevin Schneider Pixabay