Živnostníci (OSVČ) v Německu

Abychom se nepohybovali jen v teoretické rovině, tak si uveďme příklad z praxe.

Typickým případem je živnostník (OSVČ), který vycestuje za prací do Německa a je tam výdělečně činný. Po návratu domů se tedy vynoří otázka, kde má tyto výdělky-příjmy zdanit.

V takovém případě vstupuje do hry nejen český zákon o dani z příjmů, ale také mezinárodní smlouva o . V tomto blogu se věnujeme prioritně českým živnostníkům, kteří pracují v Německu, a tedy řeč bude o Smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa ze dne 19.12.1980, vydané Vyhláškou č. 18/1984 Sb., platné od 28.02.1984.

Dost často při komunikaci s klienty dostáváme od nich informaci, že v zahraničí nepracovali více než 183 dní, a tedy zdaňují svůj celý příjem v Česku. Ale pozor, toto není vždy pravda!

V reálném světě se setkáváme se dvěma typy smluv, které živnostníci uzavírají. Buď se jedná o smlouvu o dílo nebo o přístupovou smlouvu do takzvané pracovní skupiny – ARGE (Arbeitsgemeinschaft).

1. Smlouva o dílo

V prvním případě, tedy pokud jste podepsali smlouvu o dílo s českým, slovenským, polským nebo německým odběratelem, je hlavním kritériem, podle kterého spolehlivě rozlišíte, kdy máte povinnost zdaňovat svůj příjem v Německu, to, zda jste na daném pracovišti/stavbě pracovali více než 12 po sobě následujících měsíců a souběžně stavby byly ekonomicky resp. geograficky propojené – založili jste stálou provozovnu.

Stálá provozovna

Důkaz nám podává již zmíněná Smlouva o zamezení dvojího zdanění v Článku 5 – Stálá provozovna:

(1) Výraz „stálá provozovna“ označuje podle této smlouvy trvalá zařízení pro podnikání, ve kterém podnik zcela nebo částečně vykonává svou činnost.

(2) Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje zejména:

  • a) místo řízení,
  • b) závod,
  • c) kancelář,
  • d) továrnu,
  • e) dílnu,
  • f) důl, lom nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje,
  • g) staveniště nebo montáž, které trvají déle než 12 měsíců.

Tedy k tomu, abychom jednoznačně posoudili, zda je příjem dosažen na území Německa i zdaňován v Německu, si musíme zodpovědět následující otázku:

Trvala práce pro stejného odběratele na stejném místě (stavbě/montáži), na kterém jste pracovali, déle než 365 dní?

Pokud tomu tak je, máte povinnost tento příjem zdanit v Německu. Pokud je odpověď ne, tak máte povinnost tento příjem zdanit v Česku.

Dávejte si však pozor na to, že cesty domů, tedy po skončení turnusu (např. i dovolená nebo práceneschopnost) se také přičítají k času strávenému v tomto provozu. Takové přerušení se tedy počítá do těchto 365 dnů.

Náš tip

K přerušení provozu dochází až v případě, že takové přerušení trvá více než čtyři týdny a ideální, máte-li v této době i jiné zdroje příjmů. V takovém případě se pracoviště považuje za ukončené a novým turnusem začíná nový provoz.

Velmi důležité Naším doporučením je: už při dohadování prací si vypočítejte, kolik dní bude dané pracoviště trvat.

Takovým plánováním si dokážete „zvolit“ stát, ve kterém budete mít povinnost zdaňovat svůj příjem. Následně na to však musíte nastavit i vaše účetnictví a uschovávat si všechny faktury/bločky a vést přesný pracovní a cestovní deník.

2. Přístupová smlouva k ARGE (Arbeitsgemeinschaft)

Opačným případem je, když jste jako český živnostník podepsal přístupovou smlouvu do ARGE. Ve zkratce a zjednodušeně to znamená, že se stáváte členem jakoby „německé s. r. o.“ a tudíž příjem, kterého z ní dosahujete, musí být zdaněn na území Německa.

Jelikož tato ARGE má své sídlo v Německu, je každé pracoviště stálým provozem, a tudíž není třeba počítat odpracované dny ani výši dosaženého příjmu.

Co to znamená v praxi? Jen tolik, že pokud jste dosáhli příjem z ARGE, byť jen 1 €, tak ho musíte zdanit v Německu.

V této situaci si nemůžete zvolit stát zdanění. Od začátku si tedy nastavte vaše účetnictví a uschovávejte si všechny faktury/bločky a veďte přesný pracovní a cestovní deník.

Rada na závěr

Velmi důležité Nikdy nepodepisujte smlouvy, kterým nerozumíte! Ptejte se kolegů na jejich zkušenosti. Nejlépe však uděláte, pokud vyhledáte pomoc u odborníků. Věřte, že se taková investice obratem vrátí zpět.

Ochrana soukromí

Daňové úřady si často žádají při daňových kontrolách k nahlédnutí i výpisy z banky. Chraňte si své soukromí a zřiďte si podnikatelský účet. Nechte si tam zasílat vaše příjmy. Plaťte z něj pojistné, cestovní, mobil a jiné firemní výdaje. Jednou měsíčně si převeďte vaši „výplatu“, dle vlastního uvážení, na soukromý účet. To už daňový úřad nebude zajímat.